Vaněk: Děti chátrají, zase má u nich navrch počítač a telefon


22. 04. 2021

Přibližná doba čtení: 5 minut

Obrázek k článku

Přibližná doba čtení: 5 minut

Jindřichov je malá obec na Šumpersku, i v ní však žijí velcí lidé. Zakladatel fotbalového klubu mládeže Horní Pomoraví Rostislav Vaněk se poprvé zviditelnil v roce 2015, kdy výrazně zabodoval v soutěži Díky, trenére. Mimořádná je jeho charitativní činnost. Je otcem iniciativy Děti Dětem, která pořádá sportovní i kulturní akce, jejichž výtěžek jde ve prospěch handicapovaných dětí. Přestože je vážně nemocný, čeká na transplantaci jater, neustále hýří aktivitou. „Sport mi zachránil život. Měl jsem třeba vodu v těle, ale dostal jsem ji pryč,“ popisuje Vaněk, jenž připravil pro projekt Díky za VZPruhu pohybovou výzvu.

  • Děti Dětem. Kde se ve vás našla chuť pomáhat?

    Vždycky jsem chtěl dětem nějak zpestřit trénink, jet s nimi na soustředění. K tomu bylo nutné vydělat peníze. Uspořádali jsme turnaj, vybrali startovné, rodiče napekli bábovky a prodávali je... Jednou si moje paní přečetla příběh Elenky Vojtkové. Narodila se zdravá, ale od pěti měsíců trpí Westovým syndromem. Byl tak silný, že jsem oslovil její maminku a rozhodl se, že pro ni uspořádám akci.

  • Propojil jste dvě myšlenky. Děti sportují i pomáhají?

    Fotbalový klub jsem zakládal s cílem zvednout děti od počítačů a přivést je ke sportu. Pak to dostalo další rozměr. Trénoval jsem mládež patnáct let a nepamatuji se, že by děti kdy potkaly někoho na vozíčku. Když jsme jim představili příběhy, samy za námi během turnajů chodily a ptaly se, kdy už přijede Elenka... Snažíme se, aby handicapované děti na akci přímo byly. Ti, kteří přispějí, vidí komu. I postižení jsou rádi, že se na ně zdraví těší. K dnešnímu dni jsme vybrali 1,6 milionu korun. Hranicí je 100 tisíc korun na dítě, jak jí docílíme, pomáháme dalšímu. 

  • Nyní děti ani nepomáhají, ani nesportují. Jaké budou dopady toho, že jsou tak dlouho bez organizovaných tréninků?

    Děti chátrají, zase má u nich navrch počítač a telefon. Byl jsem teď se synem na tréninku U13 Sigmy Olomouc. Kluci přibrali a jsou těžkopádnější. Tihle se nejspíše ke sportu vrátí, ale co děti z vesnice? Zjistily, že doma mají pohodu. Budeme muset vynaložit daleko větší úsilí, abychom je opět dostali ven. Zorganizovat pro ně co největší zábavu. V roce 2011 měl náš klub dvě mladší přípravky, dvě starší, dvoje mladší žáky... Teď nejsme schopni dát do kupy jednu kategorii. Jsme na začátku, čekají nás znovu nábory.

  • Jak děti na sportoviště vrátit?

    Základním úkolem je podchytit rodiče. Pokud vidí spokojené dítě, rádi ho na trénink přivedou. Všichni se musejí těšit, až si budou společně hrát. 

  • Na závěr k něčemu hodně osobnímu. Jaký je váš zdravotní problém?

    Mám dvě vzácné autoimunitní choroby jater. Moje tělo fakticky napadá vlastní orgán. Je to nevyléčitelné, nikdo netuší, jak tyto nemoci vznikají. Alkohol přitom nepiji, jsem sportovec. Pokud bych nevyznával zdravý životní styl, už bych tady nebyl. Na začátku jsem absolvoval sérii vyšetření v Šumperku, kde si se mnou nevěděli rady. Testy jsem měl horší než člověk, který je závislý na heroinu. Naštěstí mě převezli do Ikemu, kde stanovili správnou diagnózu. Vývoj nemoci je nicméně možné jen zpomalit, jinak vše směřuje k cirhóze jater, transplantaci nebo ke smrti.

  • Tedy je vše o čekání na dárce?

    Vzhledem k tomu, že jde o vzácné onemocnění, mám ho jako jediný muž v republice, tak na mně zkoušeli experimentální lék. Ten bych nikdy nezaplatil, hradila mi ho pojišťovna. Za to jsem vděčný lidem z VZP, získal jsem díky nim tři čtvrtě roku života. Teď už mi bohužel lék nezabírá a čekám na transplantaci. Mám zabalenou tašku, když mě zavolají, do hodiny mě sanitka odveze do Ikemu.

  • Můžete stále trénovat a sportovat?

    Od sportu jsem neodešel. Jednou za čtrnáct dní s děckama absolvuji trénink. Hlavně se snažím organizačně pomáhat v komisi mládeže v Okresním fotbalovém svazu Šumperk. Operace je velice náročná, musím být stále aktivní, zůstat v kondici. Každý den cvičím třicet minut, posiluji určité partie těla. Teď jsem byl na předoperačním vyšetření a lékaři konstatovali, že mám muskulaturu úplně fit. Sport mi zachránil život.