Trenérka Drešerová a její Lvice zvládly pandemii na jedničku. Teď rozšiřují klub


07. 06. 2021

Přibližná doba čtení: 5 minut

Obrázek k článku

Přibližná doba čtení: 5 minut

Pokud by Eva Drešerová v životě už nic nevykonala, jeden zápis do historie českého volejbalu jí zůstane. Stála u prvních krůčků hvězdných olympioniček Kristýny »Kiki« Kolocové a Markéty »Maki« Slukové. „Jsou to moje holčičky ze školy, členky jedné z prvních přípravek, kterou jsem vedla,“ prozrazuje finalistka sportovně-společenské akce Díky, trenére a učitelka ze FZŠ Brdičkova. Mezi její další objevy patří reprezentant Daniel Pfeffer. „Dréšu jsem v devíti letech platonicky miloval. Naučila mě základy,“ děkuje člence oddílu Lvi Praha, v němž v roce 2019 založila dívčí složku. „Už jsem se nechtěla dívat na to, jak pár nejtalentovanějších holek odchází do Olympu a tři čtvrtiny končí,“ líčí Drešerová, která připravila pro projekt Díky za VZPruhu (Všeobecné zdravotní pojišťovny) pohybovou výzvu.

Mají za sebou složité období. Lvice však mohou po roce nejistoty hrdě konstatovat, že pandemii zvládly. „Snažily jsme se ji neregistrovat. Neměly jsme téměř žádnou pauzu, ihned jsme zařadily online tréninky,“ popisuje Drešerová. Na začátku cvičily jen starší žákyně, brzy se připojily i mladší. „Čtyřikrát týdně absolvovaly kondiční tréninky, kardio, posilování a jógu,“ vypočítává. Důležité bylo, že zůstaly v kontaktu. „Holky věděly, že o ně máme zájem, že v tom nejsou samy,“ zdůrazňuje trenérka.

Nyní už se připravují pospolu. Světe, div se! skončila jen jedna slečna. „Dvě jsou na hraně. Jestli budou stíhat, ukáže čas,“ míní Drešerová. Radost jí udělalo i to, že se děvčata vrátila „až na drobné výjimky v dobré kondici“. Půlrok musí být znát, ale jinde dopadli hůře. „Mám zprávy z ostatních klubů, že děti odpadávaly. U nás vydržely. Netvrdím, že všechny měly stoprocentní účast na online trénincích, ale teď naskočily,“ pochlubí se.

Podobný návrat s sebou nese řadu komplikací. V první řadě se začalo venku. „Nebylo jednoduché sehnat kurty, byly zabrané veřejností. Časy tréninků máme proto posunuté do dřívějších hodin. Holkám skončila rotace ve škole, mají odpoledky, je pro ně složité tréninky stíhat,“ vypočítává Drešerová. Navíc panovalo ošklivé počasí. „Všechno je hektičtější než před pandemií, věci ještě nedostaly pevný řád. Teď v pondělí nevíme, jestli v úterý proběhne trénink nebo bude pršet a já začnu zajišťovat tělocvičnu.“

Naštěstí už i mladé volejbalistky mohou do haly. „Venku i uvnitř plníme veškerá vládní nařízení. Trénují jen covid negativní děti. Kdo je testovaný ve škole, nemá problém, jeho rodiče jen podepíší čestné prohlášení. Kdo prodělal nemoc, je chráněný 90 dnů. Ostatní čekají samotesty. I ty nosíme s sebou,“ objasňuje Drešerová. Lvice (různého věku) do konce školního roku absolvují pět turnajů, všechny venku. Nadále tak kombinují tréninky na antuce i v tělocvičně. „Týdně to vychází na dva a dva.“

Zatím se turnaje netýkají juniorek a kadetek, které do „lví rodiny“ přibyly teprve před několika dny. „Všechno vzniklo náhodou. Oslovily mě holky, které jsem kdysi vedla v přípravce. Poté přestoupily do Olympu a později do Španielky,“ vypravuje Drešerová. Jak vidno, další bývalé svěřenkyně na ni nezapomněly. Ten příběh je jednoduchý: z Řep odešel trenér a malý klub na nového neměl peníze. „Prosily, abych se o ně postarala.“

Podobnou žádost nemohla přejít mlčením. „Samozřejmě jsem neměla pravomoc rozhodnout. V klubu jsem ale našla podporu,“ říká. Nakonec všechno dobře dopadlo, Lvi budou mít extraligu juniorek a první ligu kadetek, Španielka se přihlásí do pražského přeboru a stane se „farmou“. K juniorkám prý přijde nový trenér – „výrazný typ“. Drešerová si vezme na starost kadetky. „Zatím jsem vedla maximálně žákyně. Vnímám to jako výzvu. Takovou, jaká se neodmítá,” doplňuje.