Jak vybrat školní batoh aneb K čemu je hrudní a bederní popruh

14. 8. 2023 15 minut Volný čas

Začátek školního roku se nezadržitelně blíží a nejen rodiče prvňáčků přemýšlí nad koupí školní aktovky či batohu.

Z osobní zkušenosti vím, že se váha naplněné školní aktovky může pohybovat i kolem pěti kilogramů. Pokud si vezmeme průměrnou váhu dítěte na prvním stupni základní školy, tak pětikilová zátěž na zádech není vůbec nepodstatná. Váha naplněného školního batohu by se totiž měla pohybovat od 10 % do 15 % váhy dítěte. Pokud se navíc při výběru školní aktovky více zajímáme o design než o funkčnost a účelnost, pak mohou být záda školáků zatížena ještě mnohem více.

Jak tedy vybrat školní aktovku či batoh pro školáka?

  1. Vždy vybírejte školní batoh se svým dítětem. Postavy školáčků se velmi různí a holčičkám s úzkými rameny a drobnou postavou budou sedět jiné batohy než silnějším klukům s vysportovanými rameny a vyšší postavou.
  2. Horní část aktovky by neměla převyšovat úroveň ramen. Prostor mezi aktovkou a zády by měl být co nejmenší. Aktovka by měla být na zádech umístěna symetricky.
  3. Správné nastavení délky ramenních popruhů je velmi důležité. Batoh musí být opřený o ramena, ne o záda. Spodní hrana by měla být kolem pěti centimetrů nad úrovní pasu. Toto vše lze správně nastavit dobře zvolenou délkou ramenních popruhů. Batoh nesmí dítě táhnout dozadu, dítě se nemá takzvaně zalamovat v zádech.
  4. Zaměřte se na to, aby těžiště bylo co nejblíže zádům. To zajistí velká kapsa na učebnice, která je hned u zadní části zad. Vybírejte také raději batohy, kde polstrování zad není příliš „tlusté“. Příliš vysoké polstrování oddaluje těžiště batohu od zad.
  5. Batoh by měl být lehký a z materiálů, které se dají dobře čistit. Nejednou se nám stalo, že si dítě dalo do batohu zralý banán z oběda a během pobytu v družině banán putoval v aktovce níže a níže. Odpoledne jsme ho našli přilepený mezi učebnicemi a aktovkou.
  6. Doporučuji dostatek kapsiček a přihrádek, aby dítě mělo přehled, co kde má, a nemuselo se prohrabovat v jednom velkém prostoru batohu a hledat například balíček kapesníků.
  7. Vybírejte vždy školní batoh s hrudním popruhem a u dětí na prvním stupni i s popruhem bederním.

Hrudní popruh? Maličkost, která je velmi důležitá

Velmi důležitý je hrudní popruh, který je připevněn na ramenních popruzích. Já osobně jej považuji za nepostradatelný, protože zapnutý hrudní popruh „stáhne“ ramenní popruhy k sobě. Stažením docílíme toho, že se ramenní popruhy přesunou z ramenních kloubů blíže k hrudníku a sníží se tlak na hrudník. Hrudní popruh by měl být zapnutý přibližně šest až osm centimetrů pod klíční kostí. Váha aktovky se také lépe rozloží na ramena a bederní část. Pokud máme batoh bez hrudního popruhu, pak nám ramenní popruhy sjíždějí právě do oblasti ramenních kloubů, nemůžeme volně hýbat rameny, a tedy i rukou. Schválně si zkuste chůzi bez zapnutých popruhů a se zapnutými. Ten rozdíl je opravdu markantní. Jedná se o maličkost, která je však velkým pomocníkem. Pokud batoh není vybavený hrudním popruhem, je možné jej dokoupit za cca 60 až 80 Kč. Hrudní pás je samozřejmostí u všech trekových batohů a krosen.

Bederní pás? Proč ho používat u malých školáků?

Dalším důležitým doplňkem je bederní pás, který pomáhá rozložit váhu aktovky. Celou váhu tak netáhnou jen ramena a záda, ale rozloží se na pánev a kyčle, čímž odlehčuje páteři. Bederní pás má správně sedět na vrcholcích pánevních kostí. Je schopný nést až 80 % hmotnosti batohu, i proto je samozřejmostí u trekových batohů a krosen.

Děti, které vypadají jako stařenky na poli

Každé ráno jezdím na kole do práce a cyklostezka vede právě kolem školy. Díky tomu mám za ty roky nasledováno tisíce školáků, kteří nosí nevhodné školní aktovky či batohy. Někdy to je smutný pohled.

Děti se zalamují pod nacpanými aktovkami. Drobnější děti táhnou jejich batohy dozadu a školáci vypadají, jako by za nimi byl obrovský magnet. Toto způsobuje nadměrné prohnutí v oblasti beder.

Jiné děti se snaží nad váhou aktovky zvítězit tím, že se nahrbí dopředu a batoh nesou jako stařenky těžkou nůši. Dochází tak k rozvoji kulatých zad a také k předsunutí hlavy dopředu, což velmi zatěžuje krční páteř.

Asi vás nepřekvapí, že ani jedno z těchto dětí nemá na aktovce zapnutý ani hrudní, ani bederní pás. Některým se pohupují tyto pásy podél těla jako nepotřebné přívěšky, některé tyto pásy vůbec nemají.

Proč tomu tak je? Protože rodiče neví, jak důležité tyto dva pásy jsou. A pokud je už batohy mají, tak rodiče nenaučily své děti pásy používat.

Další otázkou samozřejmě je, proč děti musí nosit každý den hromady učebnic? Proč ve školách nemají podobné skříňky jako v mateřinkách, kde by si nechávaly učebnice, přezůvky a věci na tělocvik? Osobně jsem přesvědčená o tom, že na každé školní chodbě je dostatek prostoru, kde by tyto skříňky mohly být umístěny.

Zkuste být opět školákem

Nejlepší je osobní zkušenost. Schválně se doma podívejte, jak dítěti sedí batoh bez zapnutých pásů a jak sedí batoh na zádech a hlavně na ramenou se zapnutými pásy. Ten rozdíl je velmi dobře viditelný.

Anebo ještě lépe. Vezměte si plně naloženou školní brašnu vašeho dítěte a dejte si ji na záda – bez zapnutých hrudních a bederních popruhů. Projděte se a pak kousek popoběhněte a pak si popruhy zapněte a opět se projděte a popoběhněte.

Ten rozdíl je opravdu citelný, v plném významu slova citelný – můžete cítit, jak vám batoh bez zapnutých popruhů sjíždí z ramen k ramennímu kloubu a při běhu vám batoh lítá ze strany na stranu a vy stahujete ramena k sobě, abyste batoh udrželi na zádech. Zatímco při zapnutých hrudních a bederních pásech se batoh stává jakoby lehčí, netáhne vás dozadu. Máte volné ramenní klouby, nemusíte stahovat ramena k sobě a zatěžovat šíjové a trapézové svaly a taky vám při běhu batoh nelítá na zádech ze strany na stranu.

Prvňáčci versus dospívající děti

Již u prvňáčků tedy dohlížejte na to, aby se zapínání hrudního pásu stalo jakousi rutinou. Později už nebudete muset děti upomínat. Pokud se menších dětí zeptáte, jestli je bolí za krkem a záda, tak vám rády řeknou či ukážou, kde je bolí a jak je pro ně aktovka těžká. Samy vám to neříkají jen proto, protože se jich na to nikdo neptá. Když jim vysvětlíte a předvedete, že díky zapnutí pásu je krk a záda přestanou bolet, rády si je zapnou. Jde jen o připomínání a krátkodobý dohled.

Prvňáčci si ještě nechají poradit a poslechnou, ale obzvláště v období puberty začínají další specifika nevhodného nošení batohů a zapínání hrudního pásu je pro puberťáky naprosto out, o používání bederního pásu nemluvě.

Naopak věcí, která se stává v pubertě cool, je nošení batohu přes jedno rameno. Z výše zmíněného ranního pozorování vím, že batoh přes jedno rameno nosí více dívky. Kluci i v osmých a devátých třídách nemají problémy s nošením batohu přes obě ramena. Možná je to i tím, že více dobíhají do školy, pak rychle přebíhají na autobus, aby stihli kroužky, nevím. Každopádně nešvar nošení batohů přes jedno rameno vídám více u dívek.

Vzhledem k tomu, že dochází k jednostranné zátěži páteře a tím pádem i ke špatnému držení těla, je na místě zmínit problém skoliózy. Skolióza je trvalé vychýlení páteře do strany. Postihuje častěji dívky než kluky a první záchyt je nejčastěji kolem desátého roku. U dívek je největší intenzita zhoršení mezi dvanáctým a osmnáctým rokem, pravděpodobně i v souvislosti s hormonálními změnami.

Na pubertu svých dětí jsme my rodiče krátcí. Můžeme tisíckrát vysvětlovat proč a jak, ale pubertální dítě má vůči nám oči a uši zavřené. Pokud je vaše dítě alespoň trochu přístupné a není ještě v pubertě, zkuste s ním provést test, který jsem popsala výše, tedy běh s plně naloženým batohem s popruhy a bez popruhů. Ať samo na sobě pocítí změnu.

Puberťák vám rozhodně s naloženým batohem po bytě běhat nebude. Navíc tímto návrhem byste jen svému dospívajícímu potvrdili, že právě on má doma toho nejhoršího rodiče pod sluncem. Puberťák vám nebude nosit ani bederní pás, na to rovnou zapomeňte, navíc u školních batohů není ani moc častý. Nicméně aspoň zapnutí hrudního pásu a nošení batohu na obou ramenou udělá velkou službu.

Pokud budete chtít být ostřejší, můžete svému dospívajícímu dítku ukázat rentgenové snímky skoliózy a její operační řešení. Je to taková léčba šokem, ale někdy tyhle snímky dokáží více než vašich tisíc dobře míněných rad a připomenutí. A věřte mi, že obzvláště dívky v době dospívání si velmi dobře rozmyslí, jestli budou mít křivá záda.

Trocha matematiky na závěr

Školní rok má v průměru 195 školních dní. Pokud bychom vzali vzorový příklad, že dítěti trvá přibližně 15 minut denně jedna cesta do školy, máme 30 minut denně jen na přesun z domova do školy a zpět. Připočtěme 20 minut denně na přesuny mezi učebnami, na oběd a čekání na zastávce. Máme tedy vzorových 50 minut denně, kdy má dítě batoh na zádech.

A nyní jednoduché počty. 195 školních dní × 50 minut denně nám dává 9 750 minut za jeden školní rok. To je 162,5 hodiny ročně s naloženým školním batohem na zádech. Při devítileté školní docházce je to 1 462,5 hodiny za základní školu.

Zdá se vám to moc nebo málo? Se školní docházkou jako takovou nic neuděláme, pokud nechceme své děti vzdělávat doma. Můžeme však ovlivnit to, jakým způsobem budou naše děti nosit školní aktovky a batohy. Zda způsobem, který jim bude ničit záda a způsobovat špatné držení těla, které se v dospělosti může rozvinout v problémy s páteří a bolestí zad, nebo budeme dětem již od začátku vybírat vhodné školní aktovky a batohy a vysvětlíme jim, proč je tak důležité zapínat si popruhy. Pokud se to děti naučí již v první třídě, nebo ještě lépe při prvních rodinných výletech s malými batůžky, tím lépe.

Rutina, nad kterou se málokdo zamýšlí

Málokdo se zamyslí nad nošením školní aktovky či batohu. Jde o činnost stejně rutinní, jako je celodenní sezení ve škole či v práci, ale právě tyto opakující se činnosti a zátěže je nutné co nejvíce kompenzovat. Nezapomeňte, jsou to záda a zdraví vašich dětí.

Přeji vám rodičům dobrou ruku při výběru školních batohů a vašim dětem co nejhezčí první školní den.

Sdílení článku