Stáří a léky aneb specifika farmakoterapie ve stáří

6. 11. 2023 7 minut Zdraví a prevence

Jako přichází podzim, tak i stáří bývá někdy poeticky nazýváno podzimem života. Podzim přináší nejen ranní mlhy, chladný déšť a ostrý vítr, ale také záplavu teplých barev listí a plnou náruč zralého ovoce, zeleniny nebo hub. Také máte tak rádi svěží ranní procházku pestrým kobercem spadaného listí lehce ztuhlého námrazou a příjemně šelestícího pod nohama? Zastavme se tedy na chvíli a zamysleme se nad léky, které ke zralému věku obvykle patří.

Průměrný věk populace jak celosvětově, tak i v České republice stoupá. V roce 2001 bylo v ČR přibližně 14 % seniorů a dle ČSÚ by to mělo být v roce 2050 až 29 %. S věkem stoupá i počet užívaných léčiv. Český senior průměrně užívá 4 až 6 různých léků, během hospitalizace ještě více. Často dochází k jevu, který se odborně nazývá polypragmazie. Jedná se o nadbytečné předepisování léků, kdy jsou nežádoucí účinky diagnostikovány jako další onemocnění, které se léčí dalšími léky, a tak dochází k pomyslné lékové kaskádě, která má zdravotní i ekonomické důsledky.

Fyziologie našeho organismu se s věkem mění a to má vliv i na farmakoterapii, která má u seniorů svá specifika. Některá léčiva jsou ve stáří dokonce potenciálně nevhodná, u osob nad 65 let věku by se k nim tedy mělo přistupovat velmi obezřetně. Jejich seznam se nazývá Beersova kritéria, platí celosvětově a je pravidelně aktualizován.

K jakým změnám tedy ve stáří dochází a která léčiva se považují ve vyšším věku za potenciálně nevhodná?

1) Pokles funkce eliminačních orgánů

Jako látky tělu cizí podléhají léčiva v našem těle odbourávání, tedy detoxikaci a vyloučení, což probíhá především v játrech a ledvinách. Důležitou hodnotou v této souvislosti je tzv. eliminační poločas, který udává, za jak dlouho klesne koncentrace látky v krevní plazmě na polovinu počáteční hodnoty. Zde je několik příkladů:

  • Antidepresivum fluoxetin (DEPREX, MAGRILAN, dříve PROZAC). Eliminační poločas se z 35 hodin v mládí zvýší až na 130 hodin ve stáří, léčivo se hromadí v těle a může pak navozovat až agresivitu a nespavost. Je proto vhodné, aby lékař snížil dávkování nebo raději volil jiné antidepresivum.
  • Dlouhodobě působící sedativa typu diazepam. Eliminační poločas se z 50 hodin v mládí zvýší až na 200 hodin ve stáří. Při chronickém podávání mohou tato sedativa ve stáří vést až k celodennímu útlumu, demenci, zmatenosti a závrati s rizikem pádů a následných zlomenin. Hrozí zde také vysoké nebezpečí vzniku závislosti, zvláště pozor na kombinaci s alkoholem! Proto je třeba upřednostnit ve vyšším věku krátkodobě působící sedativa a při depresi odpovídající antidepresiva.
  • Antiarytmikum amiodaron (CORDARONE, SEDACORON, RIVODARON 200 mg). Eliminační poločas se z 30 hodin v mládí zvyšuje až na 100 hodin ve stáří. Hrozí proto vysoká orgánová toxicita – zejména riziko poškození jater, plic a zraku. Má mnoho interakcí s dalšími léčivy, např. i s warfarinem, o němž pojednával i dřívější článek na tomto webu.

2) Změněný poměr tukové a svalové hmoty

Ve stáří dochází až k 20% poklesu svalové hmoty a často k dehydrataci, například:

  • Kardiotonikum digoxin v dávce vyšší než 0,125 mg na den. Z důvodu úbytku svalů a sklonu k odvodnění dochází ke zvýšení hladiny volného digoxinu v krevní plazmě a tím k jeho vyšší toxicitě.

3) Centrálně tlumivý účinek ve stáří

  • Antihypertenzivum methyldopa (DOPEGYT 250 mg). Kromě snížení tlaku krve může ve stáří vést k útlumu, depresivnímu syndromu a závrati z nízkého tlaku.
  • Léčivo proti zánětu a bolesti INDOMETACIN (50, 100 mg čípky). U starších lidí hrozí vyšší riziko krvácení a centrálně tlumivých účinků, např. spavost, únava, zmatenost, závratě, zapomnětlivost.

4) Vyšší orgánová toxicita ve stáří

  • Léčivo proti zánětu a bolesti piroxikam (FLAMEXIN 20 mg). Zde je vyšší riziko nežádoucích účinků jako jsou trávicí potíže, žaludeční vředy a krvácení, poruchy jater a ledvin. Pro vysokou toxicitu je dávkování u starších pacientů sníženo z 1 tablety jen na ½ tablety denně, doporučeno používat jen po velmi omezenou dobu a při pravidelných kontrolách lékaře.

Tato doporučení nelze zcela zobecnit, protože existují individuální odchylky a samotný kalendářní věk není rozhodujícím faktorem. Pokud máte jakékoliv dotazy nebo pochybnosti týkající se užívání léků, neváhejte se s důvěrou obrátit na svého lékaře nebo odborný personál lékárny.

V každém věku je však klíčová PREVENCE, tj. už samotné předcházení nemocem, a PERSONALIZACE, tj. zdravotní péče individuálně odpovídající každému jedinci. S tím souvisí i větší empatie, vcítění se do potřeb nemocného, aby se z našeho technicky velmi vyspělého zdravotnictví nevytrácela prostá lidskost. Tato dvě P jsou zásadní výzvou pro zdravotní systém obecně.

Problematika farmakoterapie ve stáří je poměrně obsáhlá a úzce souvisí s tématem lékových interakcí, které bude předmětem některého našeho příštího zastavení v článcích preventivního projektu Díky za VZPruhu. Přeji nám všem hodně zdraví a šťastnou cestu životním zráním a podzimem života.

Sdílení článku