Vliv sociálních sítí na duševní zdraví

Na 10. října připadá Světový den duševního zdraví. Tento den by měl být příležitostí si připomenout důležitost naší psychické pohody, která je v dnešní době ohrožována a narušována různými vnějšími faktory moderního světa. Jedním z těchto činitelů jsou bezpochyby sociální sítě, jež nás ovlivňují více, než by se na první pohled mohlo zdát. Sociální sítě jsou všudypřítomné, drtivá většina společnosti je využívá (nebo je jimi využívána?) a život bez nich si už asi stěží dokážeme představit. Ovlivňují naší každodenní realitu a jen těžko se lze vymanit z jejich dosahu. Dalo by se říct, že jsou dobrým sluhou, ale špatným pánem. Jak ale dosáhnout toho, abychom si od sociálních sítí drželi určitý distanc a nepřerostly nám přes hlavu? A do jaké míry nás tedy vůbec ovlivňují?

Abychom problematiku sociálních sítí dokázali nějak celkově uchopit, je nutné si uvědomit, na jakém principu vlastně fungují. Sociálním sítím nejde o dobro jejich konzumentů, ale v první řadě o zisk plynoucí z toho, že jim darujeme tu nejcennější komoditu, kterou máme – tedy čas. Jsou navrženy přesně tak, aby po co nejdelší dobu dokázaly udržet naši pozornost. Využívají k tomu základní psychologické pilíře, jako je potřeba člověka patřit do nějaké sociální skupiny či naplnění hluboce zakořeněného informačního instinktu, který nás podněcuje k tomu, abychom pátrali po tom, co se děje ve světě kolem nás. K tomu jim dopomáhá dnes již velmi dobře propracovaný algoritmus. Jde o soubor matematických formulí, které zpracovávají a vyhodnocují obsah (s tímto jevem se setkáváme především u TikToku, oproštěny od toho ale samozřejmě nejsou ani ostatní sociální sítě). Hlavním úkolem je vybrat ten obsah, který nás jako uživatele nejvíce zaujme, protože čím víc času na platformě strávíme, tím je vyšší šance, že se nám zobrazí nějaký sponzorovaný příspěvek nebo reklama. Algoritmy staví na datech jako věk, lokalita, koho a co sledujeme, jak dlouho se díváme na určitá videa mnoho dalších.  

S algoritmy je úzce spojen další termín známý „králičí nory“ (angl. rabbit holes). Jde o jev, kdy algoritmy zaměří naše preference s maximální přesností, opět s tendencí co nejdéle udržet naši pozornost. Postupně je nám vygenerován jeden druh obsahu, který se prohlubuje a zintenzivňuje. Může nám být tedy čím dál tím více podsouván kontent smutnější, radikálnější, násilnější atd. Následkem by mohlo být to, že denně budeme vystavováni toxickému obsahu, který negativně působí na naši psychiku. Na druhou stranu se v „králičích norách“ setkáváme i s líbivým obsahem. Nic to ale nemění na tom, že se tímto způsobem odtrháváme od reality a necháváme na sebe působit veškeré manipulativní impulzy sociálních sítí.  

V digitálním světě hraje také důležitou roli dopamin, známý také jako hormon štěstí nebo odměny. K jeho vyplavování dochází v situacích a událostech, které nám dělají radost a ve kterých jsme nějakým způsobem odměňováni. Zrovna tak se dopamin může vyplavovat u požití stimulačních drog. U sociálních sítí se nám ho dostává v podobě zpráv, lajků, notifikací nebo při pohledu na hezkou fotografii či video. Mozek si lehce na přísun těchto podnětů zvykne a není divu, že posléze je začne více a více vyhledávat. Při nedostatku „odměn“ zažíváme pocity úzkosti a deprese, jsme bez nálady, respektive zažíváme abstinenční příznaky podobné jako u tvrdých drog.

Dalším fenoménem souvisejícím se sociálními sítěmi je syndrom známý pod zkratkou FOMO – fear of missing out – zjednodušeně řečeno strach z toho, že o něco přicházíme a život nám protéká mezi prsty. Dalo by se říci, že se jedná o určitý projev závislosti, kdy máme potřebu neustále kontrolovat nový obsah na sociálních sítích v domnělé představě, že v opačném případě by nám mohlo něco uniknout. Při neukojení těchto tužeb opět dochází k přívalu negativních emocí, jako jsou frustrace a podrážděnost. Úskalí přináší i obsah jako takový. Ve většině případů jsou nám servírovány fotky a videa, jež jsou záměrně upraveny a aranžovány tak, aby budily iluzi dokonalosti. Určitě jsme se každý/á někdy dostal/a do situace, kdy vlivem sociálních sítí nám náš život připadal nedostatečný, či jsme zažili pocit, že tak nějak neděláme dost a všichni okolo nás se mají lépe. Hodně cestují, mají dokonalý vztah, jsou hubenější, krásnější, úspěšnější… vyjmenovat bychom tu mohli i spoustu jiných atributů. S těmito přeludy se člověk porovnává, často i nevědomě, a to může opět vést k úzkostným a depresivním stavům.  

Nemůžeme opomenout také signifikantní vliv sociálních sítí na spánek. Jak je známo, kvalitní spánek je důležitý nejen pro fyzické, ale i duševní zdraví. Coby narušitel našeho cirkadiánního rytmu zde společně s digitálními technologiemi nastupuje modré světlo. Zjednodušeně – působením modrého světla se v našem těle zastavuje produkce melatoninu – spánkového hormonu. Vlivem modrého světla se melatonin neprodukuje v dostatečném množství a nezačíná „působit“ včas. Tím se posouvá doba usnutí a celková kvalita našeho spánku. Kromě tohoto samozřejmě také opět působí mechanismy sociálních sítí, které nás mají zaháčkované tak, abychom u nich vydrželi co nejdéle.

Pamatujte, že sociální sítě mohou být užitečným nástrojem, ale záleží na nás, jak je budeme používat a jaký prostor jim v našem životě poskytneme.