V roce 1999 poprvé vyhlásil Český výbor pro Unicef ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací 6. březen světovým dnem jódu, každoročně si tak připomínáme důležitost tohoto prvku pro naše zdraví. Jód je nepostradatelný pro lidský organismus a jeho nedostatek může mít velmi negativní následky. Patří mezi esenciální minerály, to znamená, že jej naše tělo netvoří, ale musíme jej přijímat stravou. Dospělý člověk by měl přijmout denně 150 mg jódu, těhotné a kojící ženy by měly příjem zvýšit až na 250 mg denně. Při správném složení stravy a díky široké nabídce potravin na současném trhu není těžké tohoto množství dosáhnout. V lidském organismu se jód vyskytuje v množství 20–30 mg a převážná většina je obsažena ve štítné žláze.
Štítná žláza patří mezi endokrinní žlázy a to znamená, že produkuje hormony, které jsou uvolňovány do krve a roznášeny následně do celého těla. Zmíněnými hormony jsou tyroxin a trijodthyronin a v jejich struktuře hraje důležitou roli molekula jódu. Dostatek jódu je tedy nezbytně nutný pro správnou funkci štítné žlázy, která ovlivňuje mnoho procesů v těle: především rychlost látkové výměny neboli metabolismu, termoregulaci, růst a vývoj organismu, funkci nervového a svalového systému a funkci žaludku a střev.
Všeobecně nedostatek jódu stimuluje činnost hormonů a štítná žláza se zvětšuje ve snaze zvýšit produkci hormonů. Tomuto stavu se říká struma neboli vole. V kronice naší obce se dokonce píše, že obyvatel Radějova se dříve poznal podle toho, že měl velké vole. Radějov totiž leží v kamenité a hornaté oblasti a její dávní obyvatelé trpěli podvýživou. Se zvětšením štítné žlázy pak souvisí buď nadměrná tvorba hormonu tyroxinu, tomuto stavu se říká hypertyreóza, nebo nedostatečná tvorba tohoto hormonu neboli hypotyreóza. Hypertyreóza se projevuje zvýšeným pocením, bušením srdce, pocitem hladu, úbytkem váhy, průjmy. Jedná se o zrychlený metabolismus celého organismu. Hypotyreóza naopak vyvolává zpomalení metabolismu a projevuje se celkovou únavou, přibýváním na hmotnosti, netolerancí chladu nebo zácpou.
Nejvýznamnějším přírodním zdrojem jódu na planetě je mořská voda, proto jsou z hlediska potravin vhodných pro příjem jódu vhodné hlavně mořské ryby a řasy. Doporučuji zařadit ryby do jídelníčku minimálně dvakrát týdně o velikosti porce 80–100 g. Vhodná je např. aljašská treska či tuňák.
Mimochodem i my v České republice máme vodní zdroj, který má vysoký obsah jódu. Je to minerální voda Vincentka.
Mezi další potravinové zdroje jódu patří vaječný žloutek, (jedno velké vejce obsahuje 16 % denní dávky jódu), tvaroh, mléko, jogurty a také sušené švestky.
V oblasti střední Evropy je dostatečnost příjmu jódu zajištěná také jodizací kuchyňské soli.
Pro zajímavost ještě zmíním, že vstřebatelnosti jódu napomáhá přítomnost selenu. Je to minerální látka, která podporuje zabudování jódu do hormonů štítné žlázy. V některých případech proto nemusí být primárním problémem špatné funkce štítné žlázy nedostatek jódu, ale nedostatek selenu. Proto se při suplementaci jódu doporučuje současně užívat i selen.
Významným faktorem, který negativně ovlivňuje biologickou využitelnost jódu a blokuje příjem jódu štítnou žlázou, je enzym obsažený v některých druzích zeleniny, konkrétně květáku, brokolici, kedlubně, zelí a růžičkové kapustě. Ovšem aby nám konzumace této brukvovité zeleniny ublížila, museli bychom ji jíst v extrémně vysokém množství.
Radomíra Niko
Radka je certifikovaná poradkyně pro výživu a koučka zdravého životního stylu. Tuto práci už dlouho vnímala jako své poslání, a tak se v roce 2023 rozhodla své dosavadní místo na hodonínské pobočce VZP opustit. Nyní je její současnou pracovní náplní individuální konzultace s klienty a následné diagnostiky na zdravotnickém bioimpedančním přístroji. Na základě výsledků pak na míru sestavuje vyvážené jídelníčky. Věnuje se také přednáškám o zdravé výživě a vede minikurzy vaření. V létě 2023 se stala zakladatelkou neziskové organizace, pod jejíž záštitou společně s přáteli organizuje festivaly zdravého jídla a životního stylu, minitrhy a vyvíjí další aktivity, které sbližují lidi. Radka žije se svou rodinou v jihomoravské vesničce na úpatí Bílých Karpat a má ráda sport a turistiku. Od dětství je členkou Sdružení dobrovolných hasičů Čech, Moravy a Slezska a přes 20 let trénovala dětské skupiny v požárním sportu.
Zaměření: Sport, zdravý životní styl, volný čas