Známe to každý. Když jsou dny krátké, venku je ošklivo a zima, tak se cítíme bez energie a nechce se nám dělat v podstatě nic. Třeba já bych tyto dny nejraději trávila doma pod dekou a s čajem v ruce. To se pak horko těžko hledá nějaká ta motivace jít si zacvičit a udělat něco pro své tělo. O tom bych mohla vyprávět. A taky že budu.
Ztráta motivace může potkat každého v jakémkoliv ročním období. Najít a udržet si dlouhodobou motivaci ke cvičení je pro řadu lidí prakticky celoživotní výzvou. I pro mě. Cítit vnitřní motivaci pomůže dlouhodobě jít správným směrem a nepolevit.
Když píšu tento článek, tak zrovna přemýšlím, jak moc se mi nechce jít si po práci zacvičit. Jenže situace posledních dní si to žádá: moc aktivní jsem zrovna nebyla a na dovolené jsem se také nežinýrovala. Potřebuju to nějak vyvážit. Tak já tedy půjdu.
Pár triků, které mě dokopou ke cvičení, když jsem lenivá:
Přihlásit se na lekci
Když se mi skutečně nechce, tak mně osobně pomůže, že se jednoduše na cvičení přihlásím. Myslím si, že každé fitko (nejen tam, kam chodím) má nějaké finanční sankce či bany za to, když přihlášený klient nepřijde.
S tím souvisí i fakt, že musím chodit cvičit po práci. Kdybych se totiž měla stavit i třeba jen na chvíli doma, už se odtamtud nedostanu a zůstanu relaxovat na gauči. Takže pro mě večerní cvičení, na které bych musela počkat, nejsou vhodná.
Ach, ty endorfiny
Když se vám nechce jít cvičit, vzpomeňte si na ten skvělý pocit po cvičení. Jak vás pak příjemně bolí tělo. Mně to pomáhá a jsem vždycky ráda, že jsem se překonala a odcvičila jsem si své… Endorfiny vyplavované při cvičení mají totiž mnohem silnější motivační sílu než vidina o číslo menších džínů.
Hezké a pohodlné sportovní oblečení
Kdysi jsem četla, že i pouhé převlečení do sportovního oblečení nás přepne do aktivního módu. Na mě to tedy funguje. Osobně si dávám záležet na tom, v čem cvičím. Chci, aby oblečení bylo pohodlné, nikde se nic nezařezávalo, nekrabatilo, nevysunovalo, aby mi to barevně ladilo a také aby zakrylo moje nedostatky, kterých mám dostatek. Přiznávám, že si trochu ulítávám na sportovní oblečení a zbožňuju obchody se sportovními potřebami.
Dát si reálný cíl a nepřepínat se
Stanovte si předem cíl, pro který vám bude stát za to na sobě pracovat. Musí být dostatečně velký, aby vás motivoval a dostatečně reálný, aby vás neodradil. Já cvičím proto, že vypnu hlavu a odpočinu si od starostí.
Hodně lidí začne chodit cvičit v lednu, protože konec roku si žádá předsevzetí. Říka se jim „ledňáčci“. Klasický případ je, že si řeknou: V příštím roce zhubnu XY kilo. Přepálí začátek, tělo je začne bolet a dřív nebo později se na cvičení vykašlou. Ne každého baví čekat na výsledek snahy. Bohužel to tak rychle nejde a i v důležité kombinaci se zdravou stravou je to běh na delší trať.
Myslet na své zdraví
Sportem ku zdraví, říká se. A je to pravda. Pohybová aktivita, a to jakákoliv, má blahodárný vliv na naše zdraví – jak fyzické, tak psychické. Je nedílnou součástí prevence nejrůznějších civilizačních onemocnění a také zlepšuje kvalitu spánku a imunitu. Díky sportování se nám zlepší kondice, síla a výkonnost.
Pokud vám tedy dělá problémy vyšlapat schody do prvního patra, je nejvyšší čas na sobě zapracovat. Sport je zdravý v jakémkoliv věku, každý pro sebe najde ten nejvhodnější.
Navíc si říkám, že pokud budu teď cvičit, ve stáří se mi to vrátí a budu taková ta fit babička, co se pohybu nebojí.
A když se vám fakt nechce a nepohne s vámi nic?
Někdy se mi stane, že se horko těžko ke cvičení přemluvím, ale stejně mě to pak nebaví, přetrpím to, neužiju si to a endorfiny nikde. Jednou mě trenérka v posilovně poslala domů, aniž by si lekci účtovala. Co z toho plyne? Netlačte na sebe, ono to taky pak nemá cenu. Navíc jeden vynechaný trénink z vás špatného člověka neudělá…
Ale znáte to, trénink k tréninku a výmluvy jsou tady. Takže příště na značkách.
Sportu zdar!
Chtěla bych upozornit na odlišnost stavů, kdy se člověku fakt nechce a vymlouvá se, proč nemůže (čti je lenivý), a pak stav, kdy je člověk zdravotně indisponován. Pokud se necítíte stoprocentně dobře, tak není vhodné se přemáhat a jít to vycvičit. Ono to ve většině případů tělu spíš uškodí a vy lehnete třeba s chřipkou. Pak je skutečně lepší se šetřit a cvičení vynechat.
Jana Sixtová
Jana pracuje na ústředí VZP ČR v Praze v tiskovém oddělení. Říká o sobě, že je nadšenou sportovkyní, která ovšem někdy těžce hledá motivaci. Vyzkoušela celou řadu sportů a sportovních stylů, pravidelně chodí na kruhový trénink a HIIT (intenzivní intervalový trénink). Fandí cvičení s vlastní vahou a chůzi. Když jí to čas dovolí, vyráží na dlouhé turistické pochody. V létě jezdí na kole nebo in-line bruslích a také ráda běhá.
Zaměření: Sport, turistika